Romeo a Julie

Romeo a Julie – William Shakespeare

LITERÁRNÍ TEORIE

Literární druh a žánr:

drama, tragédie, veršovaná hra

Literární směr:

renesance, napsáno kolem roku 1595; patří k vrcholům anglické renesanční dramatiky; inspirováno italskými pověstmi a příběhy o nešťastné lásce

Slovní zásoba:

jazyk je bohatý, obrazný, plný metafor, přirovnání, slovních hříček, veršovaná řeč, střídání poezie a prózy, časté užití archaismů a poetismů

Figury a tropy:

metafora, přirovnání, epiteton, anafora, oxymóron (např. „smutná radost“), ironie, hyperbola, personifikace, slovní hříčky

Rytmus, verš, rým:

psáno převážně v blankversu (nerýmovaný jambický pětistopý verš), některé pasáže rýmované, střídání veršů a prózy

Vypravěč (lyrický subjekt):

žádný vypravěč, děj je tvořen replikami postav; v úvodu prolog v podobě sonetu

Stylistická charakteristika textu:

bohatý básnický jazyk, dlouhé monology, dialogy, střídání tragických a komických scén, důraz na emoce a psychologii postav

Postavy:

Děj:

Děj se odehrává ve Veroně, kde mezi sebou soupeří dva šlechtické rody – Montekové a Kapuleti. Romeo a Julie, děti znepřátelených rodin, se do sebe zamilují a tajně vezmou. Po sérii tragických událostí (smrt Mercucia, Tybalta, vyhoštění Romea) se Julie rozhodne předstírat smrt, aby mohla s Romeem utéct. Romeo však o plánu neví, myslí si, že Julie je mrtvá, a spáchá sebevraždu. Julie po probuzení najde mrtvého Romea a také se zabije. Smrt obou milenců nakonec smíří znepřátelené rody.

Kompozice:

pět dějství, chronologická, střídání tragických a komických scén, jednota místa (Verona) a času (několik dní)

Prostor a čas:

Verona, Itálie, renesanční období (16. století)

Význam sdělení (hlavní myšlenky, motivy):

síla a tragika lásky, osudovost, nenávist a smíření, konflikt generací, nepochopení, motivy: láska, smrt, nenávist, osud, smíření

LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku

Dobové vnímání díla a jeho proměny:

již v době vzniku velmi populární, dodnes patří k nejhranějším tragédiím, inspirace pro mnoho adaptací (opera, balet, film)

Dobová kritika díla a její proměny:

v době vzniku obdivováno pro jazyk a emoce, později považováno za archetyp tragické lásky, inspirace pro další autory

Aktuálnost tématu a zpracování díla:

nadčasové téma lásky a nenávisti, stále aktuální, časté adaptace a moderní zpracování

Srovnání s vybraným literárním dílem:

srovnatelné s dalšími Shakespearovými tragédiemi (Hamlet, Othello, Macbeth), nebo s antickými tragédiemi (např. Antigona)

Známí autoři stejné doby a spojení s autorem: